Vášnivá přitažlivost bývá na počátku vztahů a je obecně dnes brána jako základ vztahu. To ale nemusí být tak docela pravda. Pády růžových brýlí bývají dost drsné, a často právě takové vztahy nevydrží, protože realita o najednou "nudném", nebo dokonce "náhle nevyhovujícím" partnerovi se rozdýchává těžko.

Naopak, začíná-li vztah "kamarádstvím", máte šanci se více v klidu poznat a sednete si spolu lépe i po té praktické stránce života, rodiny a podobně. A co si budeme povídat, do rodiny je lepší "dobrý kamarád" než "ten, ze kterého se mi třesou kolena vášní".

Často jen rutina

Když opadnou růžové brýle a vášeň, přijde bájný krizový sedmý rok manželství, najednou je tu nuda, vyčpělost. "Jsme bez lásky." Ale je to skutečně tak? Není jen ten pravý čas se na druhého podívat s odstupem let či času, který jste společně prožili? Je pravý čas na důležitou otázku: Za co si svého partnera vážím?

Hledání může být dlouhé, bolestné a protnuté emocemi. Je potřeba mít chuť vymanit se z rutiny a shonu všedních dnů. Vděčni můžete být za důvěru v krizi, podporu v těhotenství, za zajištěné bydlení, za péči dětem… Může to být cokoli. Ale když najdete – a plně procítíte, věřte, že právě tato ryze praktická vděčná emoce umí nastartovat takovou vášeň. Kam se na ni hrabou růžové brýle!

Najděte rozumné důvody, proč být spolu

Dřívější sňatky z rozumu měly jedno společné: Dva lidé se neznali, jen málokdy mezi nimi přeskočila jiskra. Jejich láska se rodila dlouhé roky. Museli se naučit jeden druhého milovat ať už díky postupnému poznávání se, nebo alespoň skrze rozumné důvody, mezi které často patřily i "jen" to, že se spojoval majetek nebo zajišťovaly děti.

Jsou páry, které, když si v krizi oba uvědomí potřeby dětí nebo majetkové eskapády v případě rozvodu, v sobě dokážou najít dost sil pracovat na odstranění všeho, co jim vztah okrádá o lásku. A nakonec do něj tu lásku mohou vnést. A navíc – máte tu znovu něco, zač si můžete druhého vážit. 

Chce to společné plány a koníčky

Spíš než absence lásky bývají často zabijákem vztahů rozdílné životní hodnoty, diametrálně rozdílné koníčky, způsob trávení volného času – jiný životní směr. Najděte něco, v čem máte stejný pohled na svět a najděte cíle, kterých chcete dosáhnout společně. A pracujte na nich – tady nic nepřijde zadarmo, ale "společný čas" je dlouhodobou, mnohdy těžkou, investicí.

Nedejte na to, co se má

Zkuste si představit, nebo ještě lépe, být nějaký čas bez sebe. Bude se vám stýskat? Tak to asi tak zlé nebude. Nedejte na past norem vztahů, ať už jde o množství komunikace, SMSek, počtu milování za týden, dovolených, dárečků a kytiček. U každého je to jinak.

Naše nespokojenost s tím, co je dnes veřejně prezentováno jako norma, je spouštěčem nespokojenosti, která k vám do vztahu vlastně vůbec nepatří. Není vaše – je těch, kdož tyto normy uměle vytváří. Jste to vy, kdo si vztah nastavil podle svého, nikoli druzí či příručky.

Na vše musí být dva

Ze všeho uvedeného ale vyplývá, že na takový vztah musí být dva. Dva, mezi kterými možná vyprchala vášeň, nebo se jejich vztah nevejde do "tabulek štěstí", ale vzájemně se respektují a jsou v jistých směrech za sebe vzájemně vděční.

Pak možná zjistí, že nežijí ve vztahu bez lásky (jako z knih), ale ve vztahu s láskou. Tou skutečnou, reálnou.