Slovy Radovana Lukavského: „Beckův záměr zachytit a zaznamenat tvář celé dnešní herecké generace nikoliv jen ve statických, konvenčních, líbivých podobenkách, ale v dramatickém tvůrčím stavu, zaznamenat – jak sám vyznává – jedněma očima nejrůznější účinky hlubokých prožitků a jedinečný stav té které mysli, je jistě zcela ojedinělý a pozoruhodný. Ovšem ještě většího ocenění hodný je hned potom fakt, že nejde jen o pomyslnou vizi, ale že Beck svůj projekt skutečně realizuje, a to s plným, bytostným zapojením rozumu i citu, takže situaci herců spoluprožívá svou myslí i srdcem, což herce a jejich výkon jen posiluje…“