Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Čtení na léto: Ahoj mami

Čtení na léto: Ahoj mami
zdroj: tisková zpráva

Kniha Ahoj mami (autor Vít Pokorný) nabízí zábavný pohled na svět očima dívky, někde mezi 20 a 30 lety, která se domnívá, že jí něco leží u nohou. Svět to ale není... Svým charakterem bude blízká především ženám, které v realistickém a přitom mírně šíleném příběhu hlavní hrdinky možná hned několikrát rozpoznají své kamarádky či kolegyně. Jedná se o typické čtení na léto, jež se zajisté stane nezbytným doplňkem a věrným společníkem na dovolených a prázdninách mnoha čtenářů.

Ahoj mami, promiň, že jsem od tety nevolala, ale asi jí odpojili telefon. Teda to říká ona. Mimochodem tím vysvětluje, proč ho nezvedala, když jsem jí volala z policie, aby jim řekla, že u ní teď budu bydlet. (To když jsem jim byla oznámit tu krádež mobilu, vždyť víš…ptali se, co tu v Praze dělám a já jim řekla, že jsem si sem přijela vydělat na dům ve Španělsku – to dost koukali a pak hned chtěli tu tetu k telefonu) Naštěstí jim přivezli nějaké pobodané Vietnamce, tak to radši rychle ukončili. Já si spíš myslím, že teta ten telefon ani neslyšela zvonit, protože má pořád úplně vyhulenou televizi a celej den sleduje ty připitomělý telenovely. Přitom říká, že má spoustu práce. Mami, než se ze mě stane hvězda, tak prý musím zazářit v davu. Takhle ostatně začínala i Julia Roberts (ta jak nabalila toho Gera, co hrál milionáře a zamiloval se do ní, ona byla prostitutka – dávali to loni na štědrej večer na Nově! ). Prý proč jsem jí nezavolala. Teda jako tetě, že sem jedu. (Furt o tom mluví, je to už 5 dnů a ona furt nemůže strávit fakt, že jsem u ní zazvonila a ona to nečekala. Říká, že taky klidně mohla mít pánskou návštěvu a co bych já jako potom dělala v takové situaci, ale ty dobře víš, že ona by žádnou pánskou návštěvu mít nemohla. Leda plynaře. Nebo bytovýho zloděje). Mami, natočila si mi ten díl Ošklivky Betty, jak tam pomáhala tomu slepcovi? Doufám, že jo, jinak se asi zabiju (neboj, to byl vtip… Myslím s tím zabitím. Jinak to myslím vážně.) Já ho nestihla, protože jsem byla na tom konkursu. Bylo nás tam asi 400. Hrozný!! A to o tý Julii Roberts mi říkal hlavní producent toho filmu. Je to Čech, ale zkoušel mě z angličtiny. Ještě, že jsem sebou měla maturitní vysvědčení. Nechtěl mi věřit, že jsem se jí učila 7 let. On se jí učil jenom rok a už měl americkej přízvuk. Proto jsem mu skoro vůbec nerozuměla. Nakonec mi řekl, že mě nevybral, ale že jim mám dát nějakou fotku a nemám to vzdávat. Že prej mám dobrej profil. Měla jsem u sebe jenom tu fotku, jak jsem byla malá. Tu jsem jim ale dát nechtěla, protože tu nosím pro štěstí. Tak to že prej mám smůlu. A stejně že tu by ani nechtěli. Chtěli spíš vědět, jestli bych se nechala ostříhat dohola, kdyby mě někdy příště vybrali a taky, jestli mi nevadí umělá krev, výbuchy a jestli bych točila nahatá. To poslední jsem jim teda rovnou řekla že ne. Neboj, nejsem hloupá a vím, jak to tady chodí. Je tu spousta agentur, který hledaj holky pro natáčení erotickejch filmů, ale tohle není ten případ. Tenhle film je o upírovi, kterej žije v Londýně už 300 let a spojí se se samotným ďáblem ( ten má dvě hlavy, z toho jednu na břiše) a spolu chtěj zničit svět. Pak se tam objeví nějakej senzibilní detektiv a zamiluje se do holky, která jako náhodou má s tím upírem společnou matku. Nakonec se tam objeví i Marek Vašut, ale dopadne to dobře. Všechny postřílí. A oni hledaj holky, co se nechaj tím upírem vysát. To je scénář toho filmu, ale je přísně tajnej. Vyprávěla mi to jedna holka, se kterou jsem se tam seznámila. Pracuje jako modelka a jmenuje se Martina. Modelek tam jinak bylo spousta. Vůbec je jich v Praze strašně moc a ještě víc cizinců. Jsou většinou afektovaný a divný. Ale tahle Martina byla fajn. Slíbila mi, že mě seznámí s důležitejma lidma. Zná je skoro všechny. Abys prorazila, musíš mít kontakty. To je to hlavní. Ani skoro není důležitý, jak vypadáš a co umíš, hlavně koho znáš. A já teď znám Martinu. Ale přesto, že všechny zná, tak ji taky nevybrali. Hledali totiž holky kolem 167 centimetrů, protože ten upír je taky malej. Teda ten herec. Jinak je to prej velká americká hvězda ( hrál dokonce v reklamě na Bibli). A Martina měří 180 centimetrů. Jsem ráda, že je tak vysoká, protože já vedle ní vypadám akorát. Ahoj mami, Posílám ti pár fotek z toho Tunisu. Nechala jsem je vyvolat hned, co jsme se vrátili. Na některý ty fotky jsem fakt pyšná. Trošku uvažuju, jestli se nemám stát fotografkou. Dospěla k tomu po letech Gina Lologrigida, Eva Pilarová i Peter Nagy a já také dospívám. Ale zpátky k tomu našemu zájezdu. Musím říct, že málokdo má takový štěstí jako my a může zažít během deseti dnů víc, než za celej dosavadní život. Už jenom v tom letadle jak se o nás úžasně starali. Ještě teď mám v lednici ty špagety, co jsem už nemohla dojíst, protože jsem byla z toho hotelu úplně přecpaná. Nechala jsem si na památku i to mlíčko do kafe a lžičku. Tu marmeládičku z letadla jsem pak přivezla jako dárek Aleně. Něco takovýho prej vůbec nečekala. A už vůbec mi nevěřila, že jsme byli v tom hotelu se vším zadarmo – all in ( jak se mi ta angličtina hodila, viď). Já jí samozřejmě neříkala, že nejdřív nás dali do toho hotelu ve městě, odkud jsme se ty první tři dny plahočili 20 minut na pláž. Naštěstí ale praskla ta voda (božím zásahem anebo měli blbý trubky) a vyplavila až do hotelový haly všechny ty krysy z kanalizace a nás evakuovali. Smůlu měli ti lidi z Ostravy, co bydleli vedle nás, protože ty převezli do podobný kůči. A taky jsem jí neřikala, že my se do toho čtyřhvězdičkovýho paláce na pláži dostali jenom proto, že už byly všechny horší hotely obsazený. Mami, ještě teď se mi podlamují nohy z tý nádhery. A to nemluvím fakt o tom, jak to bylo všechno zadarmo.(Bohužel ta fotka toho jídelního byfé, jak jsme si všici fotili, nevyšla, naštěstí skvěle vyšly ty z vejletu). Alena říkala, že jsem se nějak změnila. A prý to není v tom, že jsem přibrala 5 kilo, ale že mi narost frňák. Co jí mám na to říct? Že jsem si prostě zvykla pohybovat se v lepší společnosti, která jezdí do těchhle drahejch hotelů? Že jsem denně vypila i litr vína a několik vodek s džusem a k obědu pivo a vůbec na co jsem si jenom vzpomněla? Neříkej, že ti to vadilo. Taky ses tam pěkně rozjela. Tehdy jak ses opila u toho plážovýho baru a spala tam celý odpoledne na pultu, protože s tebou nemohli hnout? (To byla sranda! Nějaký němci si tě tam i fotili!). Nebo jak sis dávala ty talíře krevet a k nim marmeládu. Bylo to prostě super! (Až na ty průjmy). A to že jsem se tam setkala a vlastně spřátelila s tou misskou, to už Alena vůbec nevydejchala. Když jsem jí ukázala tu fotku, jak jsem si jí tam vyfotila ( nech si jí, mám ještě nějaký), tak beze slova odešla z kanceláře a den nemluvila. Vlastně mě to ani nepřekvapilo, že jsem tam tu miss ČR potkala. Hvězdy prostě jezděj do nóbl hotelů. I když zase jaká je vona vlastně hvězda? V Banánovejch rybičkách nebo v Dobrotách jsem jí nikdy neviděla. Ani v Silvestru nebo v porotě Doremi a to že chodí přehlídky? Koho to zajímá? Nebo že je sexy? To se pozná akorát podle toho, jak se kysele ksychtila, když jsem jí fotila na tý pláži s tím jejím vypečeným boyfrendem. ………… Ahoj mami. Všichni berou úplatky. A mě je ani nikdo nenabízí. Asi vědí, že bych je stejně nevzala. Letošní vánoce ale budou pro mne něčím výjimečné. Dám si dárek pod stromeček sama. Vlastně jsou to předsevzetí. 1) přestanu jíst piškoty a zhubnu 2) naučím se perfektně anglicky 3) bláznivě se zamiluju 4) najdu si jinou práci 5) budu se holit každý týden – všude! P.S. Nechám si změnit i jméno na Bridget. Ale Alena na to říká, že mám jít spíš na kontrolu do Bohnic (chodím tam už jen jednou za dva měsíce). Ať tam jde sama. Stejně jen žárlí, že jsem jako René Zelwegerová. Pa K. Ahoj mami, Děkuju za dopis. Taky se na tebe moc těším. Probereme pořádně ještě ten Tunis. Pořád jsem opálená, akorát se nesmím moc mejt, protože se to ve sprše strašně rychle smejvá. Jsem ráda, žes koupila ty lístky do kulturáku na to Předvánoční matiné s pražskými herci a brněnskými zpěváky ( to je ale dlouhej název, kterej blb to zase vymyslel). Jsem zvědavá, kdo z tý Prahy do Šumperka 23. prosince přijede. To přece všichni balej dárky, nebo chlastaj, aby si udělali zásoby na dobu, kdy musej bejt doma s rodinama a nemůžou do hospody. Já bych nejradši, aby přijel Tomáš Hanák (je krásnej). Já vím, že ty chceš Donutila, ale Hanák je prostě típek, kašlající na společenské konvence a zkomercionalizovanej svět, což se pozná podle toho, že by třeba nikdy neučinkoval v reklamě (četla jsem to v rozhovoru s ním v Mlaďáku, co má schovanej Alena z roku 92, protože tam odpovídá Sally na ty její problémy). Za druhý Tomáš dělá charitu a navíc v Český televizi, což je známka toho, že je slušnej člověk. Donutil byl jednou na Nově v porotě Miss a tím si to myslím u národa zavařil, že se tak zaprodal. Copak to má zapotřebí? Ale národ nezapomíná. Tak jako neodpustí Rusům jejich invazi v šedesátým osmým. A co se týká těch brněnskejch zpěváků, tak to je mi jedno. Já znám z Brna akorát Cigánka, co daboval Muldera v Aktech X a to stejně není zpěvák. No nic, uvidíme 23. prosince. Ahoj mami. Budeš mi muset odpustit aspoň ty. Jsem v tom. Teda ne v tom, v čem myslíš. Jsem v tom po uši. Láska!!! Pane bože. Co jsem komu udělala? Zase chlap. Ale tentokrát je opravdu opravdovej. Žádnej vypatlanej manekýn, kterej neví o životě nic, jenom všechno o elektronice, masážích obličeje, melírování, flirtování, bodybuildingu, tetování, četování (na internetu – to si povídáš s kým chceš, když teda on chce, což většinou ne, protože jsem trochu v navazování kontaktů přes internet ostýchavá, já potřebuju tomu člověkovi vidět do očí a cítit ho, ne jak voní, i když to taky, ale jestli voní člověčinou – to nádherně vystihl Miroslav Moravec – daboval komisaře Moulina, cos ho měla ráda a Fantomase, kterýho naopak ne, tak on vyprávěl o Vinohradském divadle někde v rádiu a bylo to fakt krásný, jak to popsal. Někdo to náhodou nahrál a je z toho nahrávka, která je slavná hlavně mezi mladýma bohémama, kvůli tomu, jak citově to znělo. Jak mluvil o tom voňavým kumštýřství, o Jiřince Jiráskový, Pepíčkovi Vinklářovi – taky loni umřel, to je strašný, všichny legendy umíraj, o vůni divadelní šatny..no to bys musela slyšet…ať ti to řekne, až se u vás potkáte, já to tak neumím jako on…ale měla jsem ho fakt ráda, i když hrál toho potrhlýho ministra v Byl jednou jeden polda, ale kterej herec někdy nehrál nějakou kravinu, že jo… ) Kde jsem? Jo, u NĚJ!!! U neuvěřitelnýho, ale zhmotněnýho idolu, který mi zbořil ten můj pečlivě budovaný asketický svět, protože jsem z Indie tak vychovaná, neb jsem tam kdysi dávno žila s nějakým sádhůem (svatým mužem, který je nad námi všemi díky chytrosti a odříkání. Nejen jídla, sexu a všech vymožeností západu, ale i východu, severu nebo jihu).